. . : :   H a n k a   E b e r t o v á   : :
 
: :   U l t r a m a r a t o n   : : . .
 
 
 
 
..:: Prezentační fotky ::..
 
..:: Počet přístupů ::..
24424
 
 Tenerife aneb lanovkou na nejvyšší horu Španělska Pico de Teide...

 

 

 Tenerife aneb lanovkou na nejvyšší horu Španělska Pico de Teide 3 718 m.n.m...

28.9. - 5.10.2018

Galerie Pico de Teide

Galerie celého zájezdu

Galerie Loro Park

Fotokniha

Po docela náročné dovolené do Nepálu v loňském roce, kterou trošku odnesla moje kolena jsem se rozhodla, že letošní bude pravým opakem. A to opravdu "dovolenou na zotavenou" a že v tomto roce zkusím dát zdravotně do kupy.
Do nejužšího výběru se nakonec dostaly 2 exotické destinace: Dubaj a Tenerife.
A asi nikoho u mě nepřekvapí, že vyhrála nádherná příroda a neuvěřitelně pestrý ostrov: Tenerife.
Na Kanárské ostrovy jsem se paradoxně během cyklistické kariéry nedostala a tak nyní uzrál čas:).
V mém případě je asi jasné, že jsem se rozhodla pro poznávací zájezd, protože ležení u bazénu někde v hotelu by mě fakt zabilo...
Jediné co bylo otázkou, jestli si poznávací program organizovat sama, čemuž trošku brání mizerná znalost jazyků..a nebo jet s cestovkou. Důvodem proč jet s cestovkou byla zkušennost, že prostě pokud někdo - průvodce - organizuje poznávání něčeho co dokonale zná, pak klienti vidí daleko víc než když vše musí hledat a organizovat cestování po cizí destinaci. Samozřejmě je záporem velká skupina a může se stát, že třeba ostatní tak úplně nesednou. Co se týče náplně zájezdu, tak jsme měli opravdu hodně volné ruce a mnoho zajímavostí se dalo vybrat z nabídky v rámci fakultativních výletů. Všechno má prostě svoje klady a zápory a každý si vybere co mu víc vyhovuje.

Nakonec jsem jela s cestovkou Redok a asi jediným zádrhlem, který mi opravdu vadil bylo to, že se v rámci výletů slučovalo několik cestovek a to bylo opravdu přes čáru a hlavně jsme tuto informaci dopředu neměli.
Druhou věcí, která mi úplně nesedla bylo to, že se naprosto nesmyslně občas spěchalo a člověk si tu neuvěřitelnou nádheru tohoto ostrova nemohl vychutnat. A v mém případě i nafotit.
Na druhou stranu jsme za 6 dní viděli skoro vše důležité a zajímavé co na ostrově je. A průvodkyně Lucka Viková byla jedním slovem dokonalá!

Poté co padlo rozhodnutí jet na Tenerife bylo dalším oříškem vybrat termín. Z mého hlediska bylo nejdůležitější počasí co se týče focení a pak dále jsem chtěla jet ještě v době, kdy je na ostrově opravdu teplo.
Rozhodnutí nakonec padlo na konec září, kdy jsou splněna všechna moje kritéria a k tomu je nejteplejší Atlantský oceán za celý rok. Dopředu mohu prozradit, že to byla volba skoro dokonalá:)
Pro informaci teplota v noci 22°C, ve dne 27°C, ráno skoro jasno a postupně se zatahovalo jak padala oblačnost daná vlivem pasátů z Atlantského oceánu.

28.9.2018 Odlet 12:00 Ruzyně Terminál 2
Opět musím moc poděkovat Barče za odvoz na letiště a vlastně poprvý jsem se dostala na terminál 2, který je věnován odletům po Evropské unii.
Brzo jsme se dali dohromady s ostatníma účastníkama zájezdu:) a jediné co neklaplo byl slíbený delegát, který jaksi vůbec nedorazil...Nicméně to žádný problém nebyl a v pohodě jsme se všichni odbavili. Následně nám pak volal zpětně...
Na palubě letadla jsme se potkali s Jaroslavem Navrátil kapitánem Davis Cupového týmu. A stejně tak jsme s ním letěli nazpátek, kdy jsem náhodou seděla vedle něj a moc pěkně jsme si popovídali o sportu:)

Po necelých 5,5 hodinách a 3 700 km letu, kdy jsme dokonce obdrželi od Travel servis 2x i nějaké to jídlo a pití, jsme přistáli na letišti Tenerife South.
Druhé letiště na Tenerife na severu se nazývá Los Rodeos a je bohužel velice známé nejhorší leteckou katastrofou v historii.

Co se tehdy 27.3.1977 na Tenerife na letišti Los Rodeos stalo?

Největší letecká katastrofa v historii letectví nastala, jak to tak bývá, souhrou několika na sebe navazujících okolností, vlivů a nedorozumění.
Vše odstartovala bomba na sousedním ostrově Grand Canaria v Las Palmas která způsobila, že veškerý letecký provoz nad Kanárskými ostrovy byl přesměrován na malé letiště v horách na Tenerife Los Rodeos.
Tam byla přesměrovány i dva Boeingy 747, které byly v dané době jedny z největších letadel a bohužel byla i plně obsazená. Byly to Boeingy KLM 4805 a PANAM 1736, které pilotovali kapitáni Jakob van Seiten a Viktor Grubbs.
Kvůli rozměrům letiště Los Rodeos byly oba Boeingy přinuceny se na start přesunout pojížděním po startovací v protisměru a pak teprve vzlétnout po obratu na konci dráhy.
První pojižděl holandský KLM a ten také dojel na konec dráhy a otočil se. Mezitím za ním pojížděl americký PANAM. Holandský kapitán začal vzlétat i přesto, že neobdržel povolení ke vzletu a neslyšel kvůli interferenci ve vysílačce hlášení amerického letadla, že ještě pojíždí na dráze...
Při vzletu následoval střet, při kterém zahynulo neuvěřitelných 583 lidí!
K následkům přispělo i to, že holandský kapitán před vzletem natankoval plné nádrže, aby ušetřil čas na Las Palmas, protože mu končil čas povolený pro pilotování letadla v jedné směně. Další zásadní okolností se stalo, že letiště Los Rodeos leží v horách pod sopkou Teide a na letiště padla neproniknutelná mlha s dohledností pouhých 800 metrů a letadla se neviděla ani navzájem a ani je neviděl dispečer z řídící věže.

Hned v příletové hale na nás čeká naše delegátka Lucka Viková a hlavně krásný teplíčko 26°C oproti 10ti stupňům u nás.

Po asi hodince v autobuse při přesunu z letiště Tenerife South do naší základny Puerto de la Cruz, která je plné všech možných informací se dostáváme do 4 hvězdičkového hotelu Turquesa Playa. Upřímně jeho úroveň odpovídá spíše 3 hvězdičkovému hotelu. A toto vůbec nesouvisí s faktem, že mi nefungoval zámek na dveřích a musel být vyměněn. Co mě překvapilo bylo, že nemá elektronické zámky, což měl ve Slovinsku v Postojne i mnohem skromnější hotel...
Na druhou stranu je personál opravdu ochotný a cokoli bylo potřeba bylo v krátké době opraveno či zařízeno což platí třeba i úklid pokoje.
V pokoji je jen základní a hodně použité vybavení, což mě opravdu zarazilo...Daleko lepší je koupelna s veškerým maximálním vybavením včetně vany :). K vybavení patří i centrální klimatizace, kterou můžu regulovat 3 stupni. Používala jsem ji přes den, kdy jsem byla pryč a v noci měla dokořán otevřené dveře na balkón. Super.

Docela nepochopitelné je pro mne, že hotel nemá pro své klienty bezplatnou Wifi, což je teda standardem u daleko horšího ubytování všude. Mě to nevadí, protože mám tarif s internetem zadarmo, ale hodně mě to zarazilo...
Můj pokoj je tak trochu VIP - jednolůžkový s příplatkem - je v posledním patře a mám nádherný výhled na sopku Pico de Teide přímo z balkónu! Ve stejném patře je i terasa úplně nahoře a mám výhled přímo na Atlantik. Oboje maximálně využívám k focení. Nádhera!

Zaplacenu mám polopenzi a jídlo je musím říci luxusní v neuvěřitelném množství, pestrosti s přihlédnutím jak k tradičním evropským jídlům tak specialitám ostrova.
Asi největší pochoutkou se pro mne stala místní "bramborová" specialita "Papas Arrugadas", které se podávají s dvěma omáčkama "mojos": zelenou a červenou. Mojo rojo, neboli červená omáčka, se připravuje z paprikových lusků, chilli, šafránu, feferonek, česneku, olivového oleje a octa a podává se k masu. Mojo verde, zelená omáčka, s petrželkou, olivovým olejem, kmínem a koriandrem se servíruje k rybám. Brambory jsou vařené ve slupce v mořské vodě až do odpaření a mají tak zvrásněný solí pokrytý povrch. To byla velká dobrota!
Dalším překvapením pro mne ale je, že k večeři není ani základní nápoj - voda - zdarma a tak trochu je z ubytování vidět, že se snaží vydělat na všem.

Hned se snažím seznámit s okolím hotelu a tak nějak vyzvědět, kdy a kde je západ slunce:), protože v hlavě mám jako jeden z cílů právě focení západu slunce nad Atlantikem...Bohužel se časem přesně trefuje do večeře tak buď budu mít hoňku anebo půjdu jako poslední...Čas T je 19,45 - 20,15.

29.9.2018
Budíček jsem si tak nějak nastavila každý den na 7 hodin, protože pokud hned v 7 hodin vyrazím na snídani, tak se pak stíhám vrátit do pokoje na focení svítání. Přímo z pokoje přede mnou ráno defiluje Teide ve všech možných odstínech a barvách.
Čas T 7,45 - 8,15
.  Krásné divadlo, které si nechci nechat ujít. Vyjímkou jsou fakultativní výlety, kdy jsme 2x vyráželi ještě za tmy a snídaně byla už v 6 hodin.
První den se rozkoukávám co a jak a protože úvodní informační schůzku máme až v 9,30, tak vyrážím hned po snídani na pláž Playa Jardín, kterou máme asi 300 metrů od hotelu.

Playa Jardín
Její jméno v překladu znamená 'zahradní pláž'. Tato pláž se stala známou teprve potom, co přírodní architekt Cesar Manrique vedle této pláže v 70. letech vytvořil park. Tahle tropická zahrada s tropickými rostlinami je pro normální lidi zdarma přístupná. Tahle nádherná přírodní zeleň mění své pláži tvář. Také na východě centra města Puerto de la Cruz  tento architekt vytvořil nádherné bazény, Lago di Martianez.
Playa Jardín je městská pláž s černým vulkanickým pískem, rozdělená na tři úseky: Playa del Castillo, Playa del Charcón a Playa de Punta Brava. Pláž je vybavená postranním vlnolamem, který ji chrání před vlnami.
Pláž má veškeré sociální zařízení zdarma a co jsem ocenila ani tu není moc lidí.


Jako správný suchozemec bez moře jsem netušila vůbec co znamenají vyvěšené vlajky na pláži...My měli neustále červenou...
Zde je objasnění co a jak :):
Červenožlutá
Červenožluté vlajky ohraničují místo, které je pod dohledem plavčíků. Tady je nejbezpečnější místo pro koupání.
Bíločerná kostkovaná
Bíločerná vlajka označuje místo vyhrazené pro vodní stroje jako jsou lodě, surfy, čluny, skútry a další. Pro vlastní bezpečí se při plavání těmto místům vyhněte.
Červenobílá kostkovaná
Označuje stav krajního nebezpečí a evakuaci pláže. Lidé by měli okamžitě opustit vodu.
Žlutá
Označuje mírné nebezpečí. Koupání se nedoporučuje nebo jen se zvýšenou opatrností. Vlny nebo vodní proudy jsou střední velikosti.
Červená
Označuje vysoké nebezpečí. Může být vyvěšena, když jsou kupříkladu nebezpečně vysoké vlny nebo silný proud. V řadě zemí nahrazuje dvě červené vlajky a znamená zákaz vstupu do vody. Tam, kde se používají dvě červené vlajky, ale do vody můžete. Jen se doporučuje extrémní opatrnost a zůstat ve vodě maximálně do výšky hrudi.
Dvě červené
Pláž je zavřena pro veřejnost. Hrozí extrémní riziko. Koupání je zakázané.
Zelená
Koupání je doporučeno. Panují příznivé podmínky.
Fialová
Pozor. Ve vodě se nachází nebezpeční živočichové jako medúzy, žraloci, rejnoci a jiné nebezpečné ryby.
Žlutá s tečkou
Zákaz používání surfů a jiných vodních plavidel.
Bílomodrá
Prostor vyhrazený pro potápěče. Počítejte s jejich přítomností a buďte opatrní.

A protože jsem nevěděla nic tak jsem se vydala bez obav do oceánu:) Během minulého dne jsem se seznámila s milým manželským párem z našeho zájezdu a tak oni nyní hlídali věci mě - přece jen jsem měla s sebou kompletní fotografickou výbavu...A naoplátku já pak hlídala jim.
Nutno říci, že se opravdu skoro nkdo nekoupal a většina zůstávala u břehu jen tak do pasu. Vlny byly odhadem 1,5 metru vysoké a bylo docela oříškem se přes ně dostat dál do oceánu, aby si člověk zaplaval. Přesněji ti chce určitou techniku a tu samozřejmě nemám...Velice příjemná byla ale teplota a to 23°C.
Když jsem se konečně dostala dále do oceánu, tak to bylo nádherné koupání v obrovských vlnách, kdy člověk vždy zmizi dole a následně se dostane až na vrchol vlny. Náááádhera! Slanost naštěstí celkem přijatelná.
Sranda nastala když jsem vylézala ven, protože člověk má vlny za sebou a vlastně nevidí přesný okamžik nárazu a ani velikosti...Bohužel na dně jsou velice nestabilní a docela velké kameny a tak jsem byla ráda když jsem byla venku bez újmy především na mém  nejistém pravém koleni.
Pravda je, že následně jsem opravdu několikrát viděla jak se koupající pod nárazem vlny pěkně projeli po bříše po dně...

Naprosto fascinující byly pro mne vlny Atlantického oceánu rozbíjející se o břeh či ochranné valy. Prostě fotografické orgie, kdy jsem se nemohla odtrhnout:)

Před polednem na nás čekala v přízemí hotelu Lucka Viková s veškerými informacemi týkajícími se programu zájezdu. Kromě už dopředu daného a zaplaceného jsme dostali na výběr několik fakultativních výletů. Já si nakonec vybrala dva:

  • výlet katamaránem na oceán za kulohlavci a delfíny s koupáním přímo v oceánu
  • výlet trajektem na ostrov La Gomeru

A dopředu musím říci, že jsem volila fakt dobře a zvláště katamarán byl dokonalý a nezapomenutelný.

Odpoledne na nás čekala prohlídka Puerta de la Cruz s Luckou Vikovou.

Puerto de la Cruz
Město Puerto de la Cruz vzniklo na počátku 17. stol., velkého významu nabylo po roce 1706, kdy bylo výbuchem sopky Montana Negra zcela zničeno nedaleké město Garachico. Přestože Garachico bylo opět vystavěno, většina obchodních aktivit včetně rušného přístavu obstarávajícího mimo jiné obchod s Amerikou byla přesunuta právě do Puerto de la Cruz. Se svými víc než 30.000 obyvateli je šestým největším městem na Tenerife.
Město leží v úrodném údolí Orotava na severozápadě Tenerife. Vegetace je zde díky mírnému klima velice svěží. Mimo jiné zde jsou obrovské banánové plantáže.
Na pozadí se tyčí pohoří Teide s velkým národním parkem a nejvyšší horou ostrova stejného jména.
Hlavní zdejší atrakcí je po celém ostrově dobře známý a hojně navštěvovaný ZOO Loro Parque. Hned vedle je velká banánovníková plantáž, kterou lze také navštívit včetně výkladu a procházky přímo skrz plantáž. Velice zajímavá je i hodně rozlehlá Botanická zahrada.

Prohlídku města jsme začali na Playa Jardín u pevnosti Castillo San Felippe.
Odpoledne se hodně oteplilo až na 27°C a k tomu pálící sluníčko...Prostě vedro. Kromě toho člověk musí být i hodně opatrný co se týče mazání jinak by skončil trošku jako rak...
Podél pobřeží jsme pak pokračovali dále do historického centra, kde jsme obdivovali především histrorické domy s klasickými dřevěnými okny a klasické uličky..
Na náměstí Plaza de la Iglesia se nachází krásný kostel Iglesia de Nuestra Senora de la Pena Francia ze 17.století.

Okolo Playa de El Muelle a Playa San Telmo jsme dorazili historickým centrem až k pozoruhodnému komplexu bazénů Lago Martiánez. Autorem je již zmíněný přírodní architekt Cesar Manrique. Já na takovéto koupání moc nejsem, ale uznávám, že někomu se to může líbit. Bohužel během odpoledne se výrazně zatáhlo a tak trošku jsem přišla o možnost lepších fotografií, protože určutě bylo co fotit.

Zajímavostí Puerto de la Cruz jsou pomalované domy graffiti, což byla organizovaná akce radních města, jak zkrášlit domy. Autoři byli pozváni z celé Evropy a dokonce se vyhlášoval i vítěz nejlepší malby...Můj názor na toto je rozhodně NE. Ale asi je to věc názoru.
 

30.9.2018
V neděli na nás čekal opravdu bohatý program. Naším objektem zájmu se stal poloostrov Anaga na severu, který je velice zajímavý a zdaleka není tolik v hledáčku turistů, jak by si zasloužil. Jsem ráda, že my jsme o něj nepřišli.
Ráno jsme vyrazili směr překrásné historické město San Cristobal de La Laguna. Jedná se asi o nejtypičtější ukázku architektury a vůbec nejstarší historie na Tenerife.

San Cristobal de La Laguna
Starobylé město La Laguna leží ve vnitrozemí ostrova Tenerife usazeno v čarokrásné kopcovité krajině. Obklopené je banánovníkovými plantážemi v údolí Aguerre.
Město založil v roce
1496 Alonso Fernández de Lugo na březích jezera, které v minulém století v roce 1837 bohužel vyschlo. Až do roku 1723 bylo hlavním městem ostrova. Dodnes je druhým nejvýznamnějším městem, žije zde okolo 140 tisíc stálých obyvatel.
Je tu univerzita San Fernando a zůstalo také sídelním městem biskupa (je zde krásný biskupský palác).
Město je architektonicky velmi zajímavé, najdete zde celou řadu historických budov ze 17. a 18. stol., sochy, kostely i šlechtické paláce.
Historické centrum „Casco Antiquo“ patří od roku 1999 do světového dědictví UNESCO
.
Ve městě je celá řada muzeí, mezi jinými například Muzeum vědy a vesmíru, Muzeum historie a umění, Antropologické muzeum a další.
Mezi nejvýznamnější kostely ve městě patří katedrála Nuestra Señora de los Remedios, novorenesanční kostel Iglesia de Nuestra Señora de la Concepción se zajímavou kamennou věží.

Procházka městem byla opravdu pohlazením po duši. Zvláště se mi líbila procházka zastrčenými historickými uličkami a protože jsme dorazili docela brzo, tak jsme se pohybovali městem skoro sami.
A La Laguna byla pro mne asi jediným městem, které se mi opravdu líbilo asi kvůli historii a že se v něm nenalézají hotely v neuvěřitelném množství jako jinde na ostrově.
Opravdu vkusně je do města zakomponováná zeleň ve smyslu palem a dračinců, což na ostrově naštěstí není vyjímkou.

Další naše cesta vedla do severní části Tenerife na poloostrov Anaga.

Tady je možná vhodný okamžik zmínit se o podnebí a přírodních podmínkách na Tenerife. A vůbec něco více o tomto neuvěřitelně pestrém a rozmanitém ostrově.


Tenerife
Ostrov Tenerife patřící Španělsku leží v Atlantském oceánu necelých 200 km od Západní Sahary. Je největší ze sedmi Kanárských ostrovů a žije zde asi 950 000 obyvatel. Je nejvíce obydleným ostrovem celého souostroví. Naopak každý rok ostrov navštíví 10 milionů turistů!
Topografickou dominantou ostrova je nejvyšší hora Španělska Pico de Teide s nadmořskou výškou 3 718 m.
Geologicky nejstaršími pohořími na ostrově jsou Anaga, Teno a Adeje.
Ostrov Tenerife má přibližně trojúhelníkový půdorys a zaujímá plochu 2034,38 km². Na délku dosahuje až 81 km, jeho šířka se pohybuje mezi 6,5–47 km a jeho břehy omývá v délce 342 km Atlantský oceán.
Tenerife je stejně jako ostatní ostrovy kanárského souostroví vulkanického původu. Podle dnes nejčastěji přijímané teorie byl základem pro jeho vznik reziduální magmatický materiál svrchního zemského pláště dostávající se na povrch výstupovými cestami, které souvisely s horkou skvrnou Kanárských ostrovů. Formování ostrova započalo na mořském dně asi před 20–50 miliony lety,  kdy podmořské puklinové erupce a postupně akumulovaná polštářová láva daly vzniknout základnímu čedičovému komplexu. Povrchový vulkanismus se na Tenerife poprvé objevil před zhruba 11,6 mil. let.
Přibližně před sedmi miliony lety, vznikly tři samostatné ostrůvky – vulkány, dnes tvořící oblasti známé jako Macizo de Teno, Macizo de Anaga a Macizo de Adeje (současný západní, východní a jižní okraj ostrova). Jejich spojení do jednoho celku způsobila intenzivní sopečná činnost, která započala asi před 3 miliony lety. Vznikly mohutné geologické struktury v centrální části ostrova.
K poslední významné události v geologické historii Tenerife došlo před přibližně 200 000 lety, kdy sopečné erupce vyzvedly ve středu ostrova strukturu Viejo-Teide ( Pico Viejo-Teide) nad kalderu Las Cañadas.

Původními berberskými obyvateli byli Guančové, kteří byli bohužel doslova vyhubeni ve 14. a 15.století španělskými kolonizátory.

Ostrov je jakoby "rozdělený" na dvě části, severní a jižní. Na Tenerife je vymezeno deset klimatických zón.
Severní část je mnohem zelenější a vlhčí.
Na severní, návětrné straně Tenerife spadne 73 % všech srážek (dešťových i sněhových), maxima jsou registrována v nadmořské výšce mezi 1000 –1200 m ve svazích nad městem La Orotava. Svahy hory Teide totiž zachycují západní a severozápadní pasátové vlhké větry z Atlantského oceánu a proměňují je v dešťová mračna a mlžný opar. Celá nížina podél úpatí sopky v severní části je tak po celý rok vlhká a zelená. Pěstují se tu na polích banánovníky (jsou zde vidět rozsáhlé banánovníkové plantáže), mandloně, pomerančovníky a zelenina. Vše se tu zelená a kvete celoročně.
Porézní a dobře propustný vulkanický povrch Tenerife dokáže velmi dobře absorbovat srážkovou i kondenzovanou vodu. Vzhledem ke geologickým podmínkám a nepravidelnému chodu srážek (vodní toky mají pouze občasný charakter) se zde nenacházejí přehrady, a proto se naprostá většina vody získává z tisíců studní a vodních galerií, což jsou horizontální tunely vyhloubené do povrchu ostrova.

Naopak jižní část déšť prakticky nezná a tomu také odpovídá místní suchomilná pouštní vegetace a podnebí.

Příznivé je však ovlivnění Kanárským mořským proudem, jenž zajišťuje vyrovnané podnebí. Celoroční denní teploty se zde pohybují mezi
18–30 °C, noční 14-23°C.

Díky tomu, že Kanárské ostrovy nebyly nikdy spojeny s pevninou, zdejší fauna i flora je odlišná od té na africkém kontinentu. Vyvinulo se zde mnoho endemických druhů.Přímo na Tenerife jich je 140. Nejznámějšími jsou dračinec dračí a hadinec teidský.

Hlavním městem je Santa Cruz de Tenerife. Santa Cruz de Tenerife je druhým největším městem celého souostroví a zároveň hlavním městem ostrovů a sídlem vlády. Druhým hlavním městem je Las Palmas de Gran Canaria, v němž sídlí některé vládní instituce, parlament a ministři.

Cesta uzounkými serpentýnami nahoru do chráněné přírodní oblasti Anaga - Rural Parque Anaga vede přes nádherné údolí Aguerre, kdy se zastavujeme na vyhlídkách, kde máme La Lagunu pod sebou jako na dlani uprostřed údolí. Projíždíme pohoří Monte de Las Mecedes a okolo 800 -1000 m.n.m. na vlastní kůži poznáváme mlžná oblaka válející se až k zemi. K tomu se výrazně ochlazuje až na 15°C.

Rural Parque Anaga
Rural park Anaga se nachází v severovýchodním cípu ostrova Tenerife a i přesto, že se tato chráněná oblast vyskytuje jen pár kilometrů od hlavního města Santa Cruz  de Tenerife a San Cristóbal La Laguna, jedná se o místo, kde se i za celý den nepodaří potkat živou duši.
Anaga je název horského masivu. Nejvyšším bodem je Cruz de Taborno (1020 m n. m.), dalšími vrcholy jsou mimo jiné Bichuelo, Anambro, Chinobre, Pico Limante, Pico del Inglés a Cruz del Carmen.
Odhadované stáří pohoří je 7 až 9 miliónů let, což z něj činí jednu z nejstarších částí ostrova. Podstatná část pohoří (144 km²) je chráněna jako tzv. Parque rural de Anaga od roku 2015 je zároveň biosférickou rezervací UNESCO.
Anaga je charakteristická svým dynamicky členitým terénem, lesním porostem a častou oblačností. Pasátová mračna se tu tlačí přes vrcholky hor ze severní strany, čímž tvoří unikátní vlhké a chladné prostředí. To platí ovšem pouze pro nejvyšší část hor. Stačí sejít o několik stovek metrů níže a rázem se člověk ocitne v teplém prostředí Kanárských ostrovů. Neuvěřitelné vlhkostní a teplotní výkyvy vytvořily na stráních místních kopců unikátní podmínky pro rostlinstvo různých vegetačních pásem. A tak lze  zde obdivovat porosty obrovských kapradin a po pár metrech narazit na suchomilnou vegetaci opadavých listnatých lesů či kaktusů.
Pohoří je z velké části pokryto naprostým unikátem - laurisilvou neboli vavřínovým mlžným pralesem, který je na Kanárských ostrovech endemitem. Tvoří ho v hustých porostech voskovník, vřesovník, cesmína a samozřejmě vavřín, konkrétně azorský a kanárský, příbuzný známého vavřínu vznešeného, ze kterého se získává bobkový list.

Pokračujeme uzounkou silničkou ponořenou do neproniknutelné mlhy až se dostáváme na vyhlídku "Mirador Pico del Mogote" odkud je názorně vidět neuvěřitelný kontrast této části ostrova Tenerife. Na jedné straně mlžný vavřínový prales ponořený do mlhy a na druhé straně ve směru k oceánu naprosto modré nebe. A když sjedeme dalšími divokými serpentýnami 5 km dolu na pobřeží Atlantiku do vesničky Almaciga tak i vedro a sluníčko. Je to část Tenerife, která je naprosto pro něj charakteristická a to několika podnebnými pásy na pár kilometrech!
Z vyhlídky je i krásně vidět naprosto typická vesnička  pro tuto část ostrova - Taganana.

Vesnička Almaciga a hlavně její pláž s naprosto dokonalými skálami Las Bajas a Los Galiones z vyhlídky Roque de Las Bodegas pro mne byla prozatímním vrcholem co se pobřeží týče. Jedním slovem okouzlující! A hrozně těžko jsem se vzdávala dalších a dalších fotek ze všech stran a výběžků vyhlídky. Škoda, že jsme tady trošku nesmyslně spěchali...
Opět nazpátek překonáváme hlavní hřeben pohoří Anaga a dostáváme se do blízkosti hlavního města Tenerife Santa Cruz de Tenerife až se dostáváme do rybářského městečka San Andrés, které těsně sousedí s jedním symbolem Tenerife: Playa de Las Teresitas.

Playa de Las Teresitas
Pláž Playa Las Teresitas, která vypadá na první pohled jako půlměsíc, leží na severu Tenerife. Přesněji leží 5 km  severovýchodně od hlavního města Santa Cruz. Několik roků to byla jediná světlá pláž na ostrově Tenerife. Ten opravdu jemný písek byl v roce 1973 sem dovezen ze západní Sahary. Dohromady byly spotřebovány 4 milióny pytlů s pískem, aby byla černá zátoka (zátoka s černým pískem) proměněna na nádherně světlou pláž Las Teresitas. Roku 1998 se písek znovu doplňoval. Tato 1,6km dlouhá pláž je momentálně největší pláží na Tenerife.
Pláž je skvělá k plavání a koupání, díky své
speciální pobřežní hrázi a uměle zkonstruovanému útesu. Tyto zábrany chrání před velkými vlnami, které jsou v Atlantském oceánu na denním pořádku, a také před spodními proudy, které jsou hodně nebezpečné. Sklon pláže je hodně pozvolný. Na pláži je hodně přírodních palem, které v létě poskytují příjemnou ochranu proti jižnímu, ostrému sluníčku.
Na této pláži jsou sprchy, převlékací kabiny, toalety, ale také dřevem prokládané cesty, které chrání proti rozpálenému písku a umožňují snadnější pohyb po pláži. Teplota písku je až tak vysoká, že na něm v podstatě nejde stát.

I přes doslova  poklus během návštěvy zajímavých míst jsme tady naštěstí zůstali trošku déle. A mohli jsme si pohodlí pláže i oceánu chráněného před nebezpečím dosyta vychutnat a i si zaplavat. Co mě ale opravdu zamrzelo bylo, že jsme se nedostali na vyhlídku nad pláží, což je opravdu hřích. Výhled z tohoto místa na pláž je asi nejznámější a dokonalý. A každý by si ho jistě rád vychutnal či vyfotil. I přes nabitý program na to čas byl...

Okolo 15té hodiny dorážíme po krátkém přejezdu podél pobřeží Atlantiku do hlavního města Tenerife Santa Cruz de Tenerife.

Santa  Cruz de Tenerife
Hlavní a největší město Santa Cruz de Tenerife s 222 643 obyvateli  situované na jižním pobřeží severovýchodní části ostrova je zároveň i hlavním městem autonomního společenství Kanárské ostrovy (společně s Las Palmas de Gran Canaria). Ve městě sídlí Parlament Kanárských ostrovů, je sídlem vlády (jednou za čtyři roky se recipročně střídá s Las Palmas de Gran Canaria) a poloviny ministerstev autonomního společenství. Je tam také soud. Jezdí tam tramvaje a autobusy.
Město bylo založeno Španělskými dobyvateli okolo roku 1496, kdy ostrov připadl Kastilskému království. Pilířem Santa Cruz byl vždy přístav, první doky zde byly zřízeny roku 1548 v místech dnešní pláže Anazo. Nejstarší část města byla vystavěna okolo hradu San Cristóbal. Později byl zbudován druhý obranný hrad. Město bylo dobře opevněno, protože často čelilo útokům pirátů.
Jednou z nejreprezentativnějších budov je Auditorio de Tenerife "Adán Martín" postavené ve stylu moderní španělské architektury. Stavba započala v roce 1997 a otevřena byla v roce 2003. Budova se stala symbolem Santa Cruz de Tenerife asi jako Opera v Sydney.
Kruhové náměstí Plaza de Espaňa - největší na Kannárských ostrovech - se nachází poblíž centra nedaleko přístavu a je považováno za hlavní náměstí města. Uprostřed se tyčí obří pomník Monumento de los Caídos, který připomíná oběti občanské války v letech 1936–39. Vedle náměstí se nachází nepřehlédnutelná šedá budova Cabildo Insular, ve které sídlí vláda a také turistická kancelář či Archeologické muzeum. Právě zde jsou zajímavé expozice týkající se pohřebních rituálů Guančů.
Oblíbeným místem oddechu je městský park Parque Municipal García Sanabria (pojmenovaný po bývalém starostovi), založený roku 1926 a dnes s plochou přesahující 6,7 ha. Nachází se zde bujná tropickou vegetaci, neuvěřitelné množství různých kaktusů a rostlin a i nádherné stromy. Květinové hodiny v parku byly vyrobeny ve Švýcarsku  a byl darem od konzula Dánska ostrovu Tenerife v roce 1958.
Přístav v Santa Cruz je jedním z nejvýznamnějších (a nejrušnějších) přístavů světa, vzhledem ke své strategické poloze mezi Evropou, Amerikou a Afrikou. Zabírá prakticky téměř celé pobřeží města.

Krátká asi hodinová prohlídka hlavního města mě nijak nenadchla. Částečně je to tím, že já prostě na architekturu moc nejsem, ale také trošku stylem, jak probíhala.
Vlastně nejtypičtější a nejsvětoznámější budova současného hlavního města je Auditorie de Tenerife a okolo něho jsme jen  dokola projeli autobusem...To jsem fakt nechápala... A opravdu mě to zamrzelo.
Pro mě určitě nejzajímavější byl Parque Municipal García Sanabria, který jsme ale také jen tak prolétli...:( Je to pro středoevropana opravdu exotická podívaná na desítky druhů kaktusů, palem a vůbec tropických rostlin. Kromě toho se tam člověk i schoval před docela únavným horkem. Vše je samozřejmě prerfektně udržováno.

Naprostým šokem je ropná plošina doslova v centrální části města v přístavu hned u pobřeží. Proti ní místní obyvatelé několikrát protestovali, ale bezúspěšně...Prostě kšeft je kšeft:(...

 

1.10.2018
Pro tento den jsem si zvolila individuální program, protože už se mi nechtělo absolvovat prohlídku dalšího města a hlavně se mi začal nedostávat čas na návštěvu a prohlídku Loro Parque. Chtěla jsem mít na ZOO celý den a tak jsem musela něco obětovat. Kromě vlastní prohlídky zvířat nejvíce času zabírá v ZOO čekání na správný záběr při fotografování:).  A vše se ještě natahuje, když je člověk v té dané ZOO poprvé a vše hledá a zkoumá.
Loro Parque leží nedaleko našeho hotelu a mezi ním a hotelem je pouze obrovská banánovníková plantáž. Teprve až po návratu jsem zjistila, že se dala navštívit a celá prohlédnout. Uf to mě mrzí, že jsem to nevěděla.
Několik posledních let je to vyhlašovaná nejlepší ZOO na světě. Musím uznat, že takto perfektně udržovanou ZOO jsem ještě nenavštívila i přesto, že jsem byla v ZOO v San DIegu, Bernu, Berlíně, Vídni i samozřejmě v Praze:). A upřímně ZOO Praha má asi nejkrásnější prostor. Bohužel údržba a čistota trošku pokulhává.

Loro Parque v Puerto de la Cruz
Loro park - zoologická a botanická zahrada v jednom - leží  v Puerto de la Cruz na opravdu malém prostoru 13,5 ha. Založena byla v roce 1972.
Pyšní se největší sbírkou papoušků na světě - více jak 300 druhů, na jejichž záchranu byla původně založena. Papoušci však nejsou zdaleka to jediné, co zde lze vidět.
Park chová i tygry, jaguára, obří želvy, gorily, šimpanze, kapybary či mravenečníky a další exotická zvířata.
Součástí parku je „ostrov tučňáků“ a chovají se zde i 6 kosatek, lachtani a delfíni. To jsou v současné době asi největší taháky ZOO.
Tučňáci mají udělaný speciální pavilón. Ten je unikátní tím, že na rozloze téměř čtyř tisíc metrů čtverečních napodobuje přirozené prostředí tučňáků – všude kolem nich se nachází zledovatělé skály, teplota vody se pohybuje kolem osmi stupňů a také jim pravidelně sněží.
Lachtaní amfiteátr je moderní stavbou s vynikajícím výhledem na bazén s 1,7 mil. litrů vody čerpané přímo z moře. Představení lachtanů konkuruje delfíní show. Bazén delfínů obsahuje 7 mil. litrů mořské vody a dostavěn byl v roce 1987. Poskytuje delfínům dostatek prostoru, aby mohli předvést svou inteligenci a hravost.
Kosatky přibyly do Loro parku v roce 2006 a okamžitě se staly zdejší hlavní atrakcí. Zdejší 4 kosatky jsou staré mezi 5 a 13 lety a jsou již třetí generací narozenou v zajetí. Jejich bazén patří k "nejmodernějším" na světě. Je hluboký mezi 8 až 12,5 m a dlouhý 120 m. Voda je přiváděna přímo z Atlantského oceánu z hloubky 65 m, systém je vybaven moderními filtry a teplota udržována na konstantních 13 C. Kromě toho Loro Parque vlastní od roku 2011 ještě z přírody zachráněnou kosatku Morgan, které se v zajetí narodilo mládě.
Dalším tahákem je pak samozřejmě představení delfínů a jejich show.
Dalším magnetem je zde velmi pěkné mořské akvárium postavené v roce 1992. Proskleným tunelem dlouhým cca. 18 m a širokým 3 metry můžete z bezprostřední blízkosti pozorovat žraloky, rejnoky a další mořské tvory. 

Do ZOO jsem vyrazila hned ráno po snídani s jedním manželským párem ze zájezdu. Cestou jsme narazili na několik hejen kuřátek v příkopech u chodníku...Přece jen kanářané žijí malinko jinak než my středoevropané.
Vstupenky jsme měli dopředu zajištěné i zaplacené a tak jsme u vchodu mohli vyrazit přímo dovnitř. Pro info cena 34, což mě připadá docela přiměřené.  Nápad vyrazit ráno byl více jak dobrý - jednak příjemné "chladnější" počasí a jednak daleko míň lidí než když začali najíždět zástupy turistů autobusy.
Trošku jsem nepochopila logiku hodně "asijského" vzhledu vstupní brány...Hned za ní následovalo klasické focení každého návštěvníka s tím, že si fotografii může při odchodu koupit. Nicméně cena 8 mě přišla přinejmenším nadnesená a myslím, že hodně návštěvníků odradila. Zase taková exotika navštívit ZOO není, aby si člověk musel kupovat fotografii stylu: tady jsem byl....
Od průvodkyně jsme dostaly podrobný časový rozpis jednotlivých show - lachtani, delfíni, kosatky a papoušci - bez kterého vlastně není možné vyladit časový harmonogram návštěvy. Samozřejmě pokud tyto show chceme vidět:). Na druhou stranu jsou asi hlavním lákadlem zdejší ZOO, protože zbytek zvířecího obsazení zas tak exotický není.
Co mě opravdu zaujalo je prostředí ZOO s naprosto dokonale udržovaným parkem - dalo by se říci skoro botanickou zahradou. Tohle jsem snad ani jinde na světě nezažila. Návštěvník se pohybuje neustále hustou zelení v dokonalé kondici. Za mě za jedna. Nejen Praha v tomto silně zaostává...
Na začátku ZOO jsou opravdu velké a povedené výběhy pro gorily a šimpanze. Nicméně já tato zvířata až tak nemusím tak jsem pokračovala dále.

Už dopředu jsem si naplánovala, že skouknu hned první představení jak lachtanů, tak delfínů a i kosatek. Co se týče papoušků tak mě se jejich "dovednosti" nijak zvlášť nelíbí a připadá mi že jejich představení už nejsou vůči papouškům důstojná. A i proto jsem ani návštěvu této show neplánovala.

Vše je naplánováno tak, že tato představení na sebe tak akorát navazují. Tato první představevní mají jednu velkou výhodu v tom, že v ZOO je ještě velice omezené množství lidí a tak zaujmout místo v hledišti není boj o život jako později během dne. Opravdu nikde jsem nezažila takové množství návštěvníků na tak malém prostoru jako odpoledne v Loro Parku. Ano už nikdy si nebudu stěžovat, že v pražské ZOO je hrozně moc lidí...:)

Vystoupení lachtanů bylo takové bych řekla standardní
ale asi je to hodně o tom, co kdo který člověk preferuje. A i  vzhledem k tomu, že to není pro mě taková exotika, tak jsem zas tak uchvácená nebyla i když vše klapalo během představení jak